PDFEnergetika a spalováníPřejímka spalovací komory: 10 kontrolních bodů
Kompletní přejímková obchůzka jako kontrolní seznam k vytištění.
Odpadní dřevo je levné a dostupné ve velkém množství, přináší však alkálie, chlor, těžké kovy a cizorodé příměsi, a to v podstatně větším množství než čerstvé dřevo. Co se mezi A I a A III mění ve spalovací komoře, které zóny reagují jako první a co je třeba na vyzdívce zkontrolovat při přechodu z čerstvého dřeva na odpadní.

Pro mnohá ohniště na dřevo a biomasu je odpadní dřevo nasnadě jako odpověď na vzácnou a drahou lesní štěpku: je dostupné, má vysokou výhřevnost a firmy nakládající s odpady hledají odběratele. Ve spalovací komoře je to však jiné palivo než čerstvé dřevo, a to tím víc, čím vyšší je kategorie. Co přináší navíc, lze shrnout do čtyř skupin: alkálie, chlor, těžké kovy a cizorodé příměsi. Všechny čtyři zasahují tutéž vyzdívku a žádná z nich není uvedena na dodacím listu.
Kategorie vypovídá o původu a právním rámci, ale málo o tom, co palivo skutečně obsahuje. Dvě dodávky A II z různých zdrojů se mohou v obsahu chloru, draslíku a podílu cizorodých příměsí lišit víc než A I a A II v průměru. Pro vyzdívku proto rozhoduje analýza, ne etiketa. A víc než průměrná hodnota rozhoduje kolísání: stálé průměrné palivo se z hlediska vyzdívky zvládá snáz než dobré palivo, které skáče.
Draslík a sodík snižují teplotu, při níž popel měkne a začíná se lepit. U přírodního dřeva leží teplota měknutí popela typicky v řádu 1 200 °C, u znečištěného odpadního dřeva může být o několik set stupňů nižší. Sodík přitom nepochází jen ze samotného dřeva, ale i ze skla, povrchových úprav a dřevěných kompozitů. Důsledkem je zanášení struskou právě tam, kde je v ohništi nejtepleji a nejtěsněji: na hraně roštu a na bočních stěnách nad palivovou vrstvou. Současně pronikají alkálie jako pára do pórů pracovní vrstvy, vytvářejí tam s hlinitosilikátem nové fáze s jinou roztažností a okrajová vrstva při příští změně teploty odprýskne.
Chlor napadá méně samotnou vyzdívku než to, co leží za ní. S alkáliemi tvoří chloridy, které tají při poměrně nízkých teplotách a v kapalném stavu putují spárami, trhlinami a otevřenými póry ven. Kde narazí na ocel, na kotvy, trubkovou stěnu nebo plášť, rozpouštějí ochrannou oxidickou vrstvu a nechávají korozi postupovat do hloubky. Zinek a olovo z laků, barev a kování to ještě zesilují: jejich chloridy tají ještě dříve. Zvenku z toho dlouho nic nevidíte. Plocha je neporušená, dokud nespadne celé pole, protože kotvy za ní jsou prokorodované.
Odpadní dřevo nikdy není jen dřevo. Hřebíky, šrouby a kování, střepy skla z oken a dveří, písek, omítka a zbytky betonu z demolic putují s ním přes rošt. Sklo měkne hluboko pod teplotou ohniště a vytváří s popelem houževnatou taveninu, která se usazuje na roštu a na stěně. Písek a minerální podíly působí na posuvném roštu jako smirek: palivová vrstva je hodinu za hodinou posouvá podél boční stěny a stěna se obrousí dříve, než se zanese struskou. Kovové díly k tomu přidávají mechanické namáhání, na hraně roštu a všude tam, kde palivo dopadá.

Vyzdívá-li se v blízkosti roštu monoliticky, osvědčily se stříkané a lité betony s obsahem SiC. Karbid křemíku odvádí teplo lépe než šamot; před chlazenou trubkovou stěnou proto povrch zůstává chladnější. Struska hůře ulpívá a materiál déle odolává otěru pískem a popelem. Kde je tam vyzděno z cihel, platí stejná úvaha pro cihlu: hutná a odolná vůči alkáliím místo otevřeně pórovité. Kterou kvalitu zvolit, je třeba probrat s dodavatelem, a to spolu s analýzou paliva. Prvních dvacet až třicet centimetrů vedle roštu se přitom posuzuje zvlášť: tam narážejí struska, písek a alkálie na stěnu jako první.
Pro plochy nad tím platí: hutné před otevřeným. Čelní vrstva s nízkou otevřenou pórovitostí nechává alkálie a chloridy pronikat pomaleji a hladce stažený povrch nabízí nálepkům méně opory. Cenou je nižší odolnost proti teplotním změnám, a náběh po provedení vyzdívky proto vyžaduje více péče. Monolitické plochy mají v zónách ohrožených chlorem výhodu oproti vyzděným polím, protože mají méně spár, kterými mohou chloridy putovat k oceli.

Kotvy patří v horkých zónách z žáruvzdorné oceli, jako je 1.4841; konstrukční ocel tam okuje a mizí. Ani 1.4841 však při zatížení chlorem není trvalým dílem: kotva sedí chladněji než strana ohniště, a tedy přesně v teplotním pásmu, v němž chloridy kondenzují. Kotvy se proto prohlížejí při každém otevření a v případě pochybností vyměňují, ne znovu používají. K tomu přistupují dilatační spáry. Rošt se roztahuje, stěna stojí, a materiály s obsahem SiC se roztahují jinak než šamot. Spára mezi roštem a vyzdívkou je opotřebitelný díl a dilatační spáry v ploše se uzavírají rohoží z keramického vlákna, aby mohly pracovat, aniž by do nich zatékala struska a chloridy.
Při našich každoročních revizích kotlů na dřevo a biomasu pracujeme se stříkanými betony jako DoriDur RC 1550 nebo Seven Gun 63, s dvousložkovým speciálním omítkovým betonem (Formula 6P), s rohoží z keramického vlákna 1260/128 a za ní s minerální vlnou. Tato skladba je sladěna s palivem, se kterým kotel dosud jede. Změní-li se palivo, není automaticky špatná, je však třeba ji znovu posoudit: zda pracovní vrstva v blízkosti roštu odpovídá novému palivu, zda jsou spáry dostatečně těsné a zda kotvy za plochou chlor vydrží. Nález často následuje palivo až se zpožděním jedné topné sezóny. Kdo obojí nespojí, opravuje každý rok stejné místo, aniž by viděl příčinu.
Pro intervaly revizí to znamená: co u čerstvého dřeva dobře funguje s jednou roční revizí, může být po přechodu na odpadní dřevo příliš málo. O kolik se interval zkrátí, nelze předem seriózně vyčíslit. Spolehlivá je cesta k odpovědi: mezikontrola v první topné sezóně po změně, čištění podle stavu nálepků místo podle kalendáře a porovnání s nálezem před změnou.
Mezi A I a A III se mění méně výhřevnost než to, co musí spalovací komora vydržet: dřívější zanášení struskou kvůli alkáliím, koroze za stěnou kvůli chloru a těžkým kovům, otěr pískem a sklem. Kdo změnu předem posoudí na vyzdívce, nezaplatí ji příští odstávkou. Jak na to krok za krokem, s kontrolními listy, katalogem otázek pro dodavatele a stavebními kameny pro dodavatelskou smlouvu, popisuje strategický dokument ke změně paliva „Když se mění palivo, mění se opotřebení“ v Centru ke stažení.

Nová zděná klenba v ohništi teplárny na biomasu: přesně prefabrikovaná skruž, únosné patky klenby, zděno z obou stran ke středu.

Šest let po sobě revize kotle na biomasu komunálního energetického podniku — pokaždé v první polovině července, pětkrát se začátkem v pondělí.

Rozsáhlá preventivní údržba spalovny dřeva o výkonu 18 MW – čištění pece, obnova klenbových prstenců a údržbové stříkání pro maximální provozní bezpečnost.
Všechna PDF na této stránce jsou volně dostupná, bez registrace. Kdo chce vědět o každém novém listu: jeden e-mail měsíčně, odhlášení kdykoli.
PDFEnergetika a spalováníKompletní přejímková obchůzka jako kontrolní seznam k vytištění.
PDFVšechny typy pecíKdy stačí cílená oprava — a u kterých tří nálezů vydrží už jen nová vyzdívka.
PDFEnergetika a spalováníChránit, aniž by se zablokovalo teplo: na čem záleží při vyzdívce trubkové stěny kotle.
Více praxe z našich zakázek
Každý týden nové pohledy ze stavby – obrazy poškození, vyzdívky a praktické know-how žárovzdorných materiálů.
Pak si pojďme promluvit o vaší peci: posouzení, vyzdívka nebo údržba za provozu. Bezplatná úvodní konzultace, rychlá odpověď.
Vaše soukromí je pro nás důležité.
Používáme cookies a podobné technologie, aby naše webové stránky bezchybně fungovaly a abychom mohli analyzovat využívání našeho obsahu. V nastavení si můžete zvolit, které cookies chcete povolit. Zásady ochrany osobních údajů