VdS 3103 a očekávání pojistitelů majetku: průkazy, které zajistí pojistnou ochranu

Informační list VdS 3103 „Lithium-Batterien“ (lithiové baterie) organizace VdS Schadenverhütung je ústřední publikací německého pojišťovnictví k zacházení s lithiovými bateriemi ve výrobních a skladových prostorech. Poprvé byl zveřejněn v roce 2012 a naposledy přepracován ve vydání 2019-06; shrnuje poznatky z požárních zkoušek ke skladování a připravování lithiových baterií. Právně není VdS 3103 zákonem ani technickým pravidlem zavedeným stavebním dozorem – svůj účinek rozvíjí v rovině soukromého práva prostřednictvím pojistné smlouvy.

Mnozí pojistitelé majetku tento informační list výslovně přebírají do smluvních podmínek nebo z jeho dodržování činí povinnost pojištěného. Jsou-li sjednané bezpečnostní předpisy porušeny, může pojistitel podle pravidel zákona o pojistné smlouvě (Versicherungsvertragsgesetz) plnění krátit nebo je v krajním případě odepřít. Pro projektanty, zhotovitele a provozovatele stacionárních bateriových úložišť to znamená: očekávání pojistitele majetku patří od začátku do profilu požadavků projektu – rovnocenně vedle stavebního práva a bezpečnosti práce.

VdS 3103 byl napsán pro skladování a připravování baterií – stacionární bateriový systém akumulace energie (BESS) v trvalém provozu jde nad tento rámec. Upisovatelé proto opírají své hodnocení rizika o svazek dalších předpisů a průkazů. V německy mluvícím prostoru se jako společná reference etabloval Bezpečnostní návod pro velkokapacitní lithium-iontové akumulační systémy Spolkového svazu systémů akumulace energie (BVES, 3. vydání, listopad 2025); na jeho vypracování se podílely mimo jiné GDV, VdS Schadenverhütung, DGUV a Sdružení velitelů profesionálních hasičských sborů (AGBF Bund).

• Evropské nařízení o bateriích (EU) 2023/1542: příloha V uvádí jedenáct bezpečnostních parametrů pro stacionární bateriové systémy akumulace energie, z toho čtyři k požární a protivýbuchové ochraně (mj. ochrana proti šíření tepla, vnitřní zkrat, požární zkouška, emise plynů).
• EN IEC 62619 (oddíl 7.3.3): zkouška šíření jako průkaz, že se tepelný lavinový jev (thermal runaway) jednoho článku nerozšíří nekontrolovaně na celý systém.
• UL 9540A: standardizovaný zkušební postup pro hodnocení šíření tepelného lavinového jevu na úrovni článku, modulu, jednotky a instalace – mezinárodně často vyžadovaný pojistiteli.
• NFPA 855 a rovněž UL 9540/UL 1973 jako americké referenční standardy, jejichž výsledky zkoušek se uplatňují i v evropských koncepcích ochrany.
• Publikace VdS k vyhrazené požárně bezpečnostní technice, například k elektrické požární signalizaci a hasicím zařízením, a dále VdS 2010 k rizikově orientované ochraně před bleskem a přepětím.

Jádrem každého pojistně technického posouzení je otázka, zda zůstane požární událost omezena na postiženou jednotku. Protože zásahová požární ochrana zpravidla nedokáže zabránit totální ztrátě hořící akumulační jednotky, rozhoduje o výši škody stavební oddělení. Návod BVES uvádí jako orientaci vzdálenost 5 až 10 m k jiným budovám a stavbám – vždy vztaženo ke konkrétnímu případu a výslovně s upozorněním, aby byl pojistitel majetku zapojen již ve fázi projektování, protože může klást dalekosáhlejší požadavky.

Tam, kde vzdálenosti nelze realizovat, nastupují na jejich místo tepelné bariéry: nehořlavé, masivní dělicí stěny – například z betonových dílců nebo ze schválených stěnových systémů –, které jsou vytaženy nejméně 0,5 m nad horní hranu akumulačních jednotek a vždy 0,5 m přes jejich čela. Alternativně nebo doplňkově akceptují pojistitelé a orgány požárního dozoru zkoušky reálným požárem (Large Scale Fire Tests), pokud prokáží, že je přenos požáru z jednotky na jednotku vyloučen nebo dostatečně dlouho znemožněn. Při instalaci v budově očekávají pojistitelé požárně dělicí stěny v masivním provedení s těsně a samočinně uzavíratelnými uzávěry a rovněž cílené odlehčovací otvory do volného prostoru.

Čím úplnější je balík průkazů, tím rychleji a lépe lze projekt úložiště pojistit. Osvědčilo se předložit pojistiteli strukturovanou dokumentaci, která propojuje technické zkušební průkazy, stavební provedení a organizační opatření.

• Stavební povolení s posouzeným požárně bezpečnostním průkazem, resp. s objektovým požárně bezpečnostním řešením včetně všech podmínek.
• Zkušební zprávy k chování při šíření a k chování při požáru (např. EN IEC 62619, UL 9540A) a rovněž průkazy shody CE podle nařízení o bateriích a směrnice o zařízeních nízkého napětí.
• Průkazy provedení tepelných bariér: třídy požární odolnosti dělicích stěn, průkazy použitelnosti požárních ucpávek, dokumentace zařízení pro odlehčení výbuchu.
• Popis detekce požáru, hasicí techniky a odpojení od sítě včetně cest vyrozumění provozovatele.
• Provozní dokumenty: posouzení rizik, plán údržby a kontrol, havarijní plán a dokumentace zdolávání požáru, doklady o školení personálu.
• Koncepce ochrany před bleskem a přepětím (soubor norem DIN EN 62305, VdS 2010).

Pojistná ochrana není jednorázovým příslibem, nýbrž je vázána na trvalé dodržování sjednaných bezpečnostních předpisů. Patří k nim údržba požárně bezpečnostních zařízení, udržování volných odstupů a odlehčovacích otvorů, průběžné sledování parametrů článků prostřednictvím systému řízení baterií a neprodlené hlášení podstatných změn – například rozšíření kapacity, výměny článků nebo stavebních zásahů do dělicích stěn a požárních ucpávek.

Doporučuje se dokumentovat každou opakovanou kontrolu a každou opravu způsobem odolným vůči revizi a být schopen ji pojistiteli na vyžádání předložit. Kdo změny koncepce ochrany předem projedná s pojistitelem majetku, vyhne se mezerám v krytí – a nezřídka získá lepší podmínky, protože je riziko prokazatelně zvládnuto.