Trh s bateriovými úložišti v regionu DACH: přírůstek, hnací síly a úzká místa

Německý trh s úložišti v roce 2025 dále rostl, změnil však svou tvář. Podle vyhodnocení pv magazine na základě registru Marktstammdatenregister bylo v roce 2025 uvedeno do provozu zhruba 6,57 gigawatthodiny nové kapacity úložišť, tedy o osm procent více než v roce 2024. Počet nově registrovaných systémů činil necelých 600.000 a byl tak nižší než v předchozím roce. Více kapacity při menším počtu zařízení znamená: průměrné zařízení se zvětšuje. Celkový stav se na začátku roku 2026 vyšplhal na více než 2,4 milionu bateriových úložišť s kapacitou přes 25 gigawatthodin.

Vlastním zjištěním je posun mezi segmenty. Trh domácích úložišť v roce 2025 oproti roku 2024 poklesl zhruba o osm procent, zatímco trh podnikových úložišť trvale rostl a trh velkokapacitních úložišť se vyvíjel dynamicky. Celková kapacita velkokapacitních bateriových úložišť dosáhla v roce 2025 zhruba 4 gigawatthodin při výkonu asi 2,5 gigawattu. Segment je tak stále malý, roste však výrazně rychleji a přináší do území jinou rizikovou třídu.

• Přírůstek v Německu 2025: zhruba 6,57 GWh, plus 8 procent oproti roku 2024 (pv magazine, leden 2026)
• Nově registrované systémy 2025: necelých 600.000, méně zařízení při vyšší kapacitě
• Stav na začátku roku 2026: přes 2,4 milionu úložišť, více než 25 GWh
• Velkokapacitní úložiště 2025: zhruba 4 GWh při výkonu asi 2,5 GW

Německo je součástí evropského pohybu. Podle oborových čísel zveřejněných v roce 2026 bylo v Evropě v roce 2025 instalováno zhruba 27,1 gigawatthodiny nové bateriové kapacity, což představuje růst trhu o 45 procent oproti předchozímu roku. Celkový stav tak činí 77,3 gigawatthodiny. Rozhodující je struktura tohoto přírůstku: segment velkokapacitních úložišť pokryl zhruba 15 gigawatthodinami 55 procent celkového evropského přírůstku a poprvé se tak dostal před drobnější segmenty.

V Rakousku probíhá vývoj pomaleji, avšak stejným směrem. Prognózy budoucí potřeby úložišť vycházejí z 5,1 gigawattu v roce 2030, z toho 1,4 gigawattu velkokapacitních úložišť, a z 8,7 gigawattu v roce 2040 s tehdy 2,7 gigawattu velkokapacitních úložišť. Ve Švýcarsku bylo v roce 2025 instalováno zhruba 1.500 megawatthodin za distribuční sítí, k tomu nejméně 135 megawatthodin úložišť typu front-of-the-meter; do roku 2030 je podle bateriového monitoru Swissolar plánováno zhruba 4.200 megawatthodin síťové kapacity úložišť. Pro Vás to znamená: velikosti projektů, které se dnes v Německu stávají standardem, dorazí do Rakouska a Švýcarska se zpožděním.

Za růstem stojí čtyři hnací síly, které se vzájemně posilují. Zaprvé rostoucí volatilita cen elektřiny, která teprve činí atraktivními výnosy z arbitráže a podpůrných služeb. Zadruhé pokleslé systémové náklady, díky nimž jsou projekty spočitatelné i bez dotace. Zatřetí situace v síti: úložiště odlehčují uzlům sítě, v nichž výrobní výkon roste rychleji než přenosová kapacita. Začtvrté regulatorní úlevy, které vstoupily v platnost v roce 2026.

K těmto úlevám patří úpravy ve stavebním právu a v právu daně z elektřiny, mimo jiné zrušení dosud potřebného povolení hlavního celního úřadu. To zkracuje dobu přípravy. Stavební povolení však zůstává bodem, v němž se požadavky požární ochrany stávají konkrétními, a tam je praxe v regionu DACH dosud nejednotná.

• Cenová volatilita na spotovém trhu jako zdroj výnosů z arbitráže a systémových služeb
• Pokleslé systémové náklady na kilowatthodinu využitelné kapacity
• Odlehčení sítě v uzlech s vysokým výkonem dodávky do sítě
• Regulatorní úlevy ve stavebním právu a právu daně z elektřiny od roku 2026

Největším úzkým místem není baterie, nýbrž připojení k síti. Do konce třetího čtvrtletí roku 2025 měli čtyři provozovatelé přenosových soustav k dispozici celkem 717 žádostí o připojení k síti s objemem zhruba 270 gigawattů, z toho 545 žádostí s 211 gigawatty pro velkokapacitní bateriová úložiště. Na úrovni distribučních sítí k tomu podle odhadu BDEW přistupuje zhruba 600 gigawattů, takže celkově požadovaný připojovací výkon dosahuje asi 720 gigawattů. Pro srovnání: maximální zatížení německé elektrizační soustavy činí asi 80 gigawattů. Značná část těchto žádostí je spekulativní nebo podaná vícekrát a nikdy nebude realizována.

Bundesnetzagentur na to reagovala. Rozhodnutím z 30. března 2026 bylo nově uspořádáno přidělování kapacity připojení k síti pro velkokapacitní úložiště, datová centra, elektrolyzéry a další velkoodběratele; provozovatelé sítí získávají větší prostor při stanovování priorit. Pro projektanty to znamená: nerozhoduje již žádost, nýbrž zralost projektu. Spolehlivá koncepce požární ochrany a bezpečnosti se tím z dokladu na konci projektování stává kritériem zralosti na jeho začátku.

Druhým úzkým místem je povolení. Požárně bezpečnostní předpisy, které by výslovně řešily velkokapacitní bateriová úložiště, v Německu neexistují; požadavky vyplývají ze stavebního práva spolkových zemí a z podmínek stanovených v jednotlivých případech. Velká lithium-iontová úložiště si v praxi vyžadují požárně bezpečnostní posudek, který stanoví odstupy a koncepce hašení, a projednání s místním hasičským sborem. Doporučení AGBF uvádějí podle současného stavu poznání odstupy 5 až 10 metrů od jiných objektů jako v mnoha případech dostatečné, zdůrazňují však stanovení v jednotlivém případě.

Z tržních čísel lze pro tepelnou bariéru odvodit tři spolehlivé důsledky. Zaprvé: probíhá-li přírůstek v Německu a v Evropě převážně v segmentu velkokapacitních úložišť, přesouvá se úkol ochrany z úrovně zařízení na úroveň stavby a kontejneru. Předmětem posuzování již není jednotlivý modul, nýbrž otázka, jak dlouho bariéra mezi bloky článků, prostory nebo plochami rozmístění odolá teplotnímu působení, které nesleduje normovou teplotní křivku.

Zadruhé: tam, kde nelze zajistit odstupové plochy 5 až 10 metrů, protože úložiště stojí na stísněném průmyslovém pozemku se stávajícím připojením k síti, musí být funkce odstupu nahrazena stavebně. Zkoušená tepelná bariéra je pak předpokladem toho, aby byl projekt na požadovaném místě vůbec způsobilý k povolení. To není otázka detailu, nýbrž otázka lokality.

Zatřetí: protože se o přidělení připojení k síti rozhoduje stále více podle zralosti projektu, posouvá se okamžik, k němuž musí být koncepce ochrany k dispozici, dopředu. Plánujte proto tepelnou bariéru souběžně se žádostí o připojení, nikoli až po příslibu. Konstrukční realizace závisí na rozhodnutích o chemii článků, geometrii rozmístění a odvodu plynů, která padají brzy.